Zubní výplň

Zubní výplně pomáhají obnovovat funkci, integritu a morfologii chybějícich struktur zubu. Nejčastěji nahrazujeme tvrdé zubní tkáně v důsledku úrazu nebo zubního kazu.

Zubní kaz je infekční bakteriální onemocnění. Bakterie zubního kazu v přítomnosti fermentovatelných sacharidů jako je sacharóza, fruktóza, glukóza produkují kyseliny. Minerální složka skloviny zubu je na takový vzestup kyselosti citlivá. Z křídově bílé skvrny, což je nejčasnější znak kazivé léze, sklovina ztrácí minerály, vznikají mikrokavity, s pokračující demineralizací zubní kaz postupuje a vzniká dutina. V zubu mohou vznikat obrovské dutiny, které jsou větší než samotný vstupní otvor. Pokud tyto kazy neobjevíme včas, může se stát, že kaz se projeví až tehdy, kdy zub začne bolet nebo je zub natolik oslaben, že se odlomí půlka zubu třeba i při kousání rohlíku. V takových případech je ale už většinou pozdě a zub se musí ošetřit podstatně složitějším způsobem než pouhou výplní.

Fotokompozitní /bílá/ výplň

Ideálně napodobuje tvar zubu a zhotovuje se přímo v ústech pacienta.
Po nasazení kofferdamu a nezbytné izolaci zubu od slin a vlhkosti, následuje finální odstranění zbytků zubního kazu a vlastní příprava pro adhezivní techniku. Tato technologicky náročná několikakroková procedura zajistí pevné spojení kompozitního materiálu s povrchem zubu. Vlastní kompozitní materiál nanášíme po vrstvách, průbežně ho modelujeme a probarvujeme jednotlivé anatomické struktury tak, aby celkový vzhled výplně byl co nejpřirozenější. Každá vrstva se pečlivě vytvrzuje polymeračním světlem. Na závěr se výplň leští s cílem dosáhnout maximálně hladkého povrchu.

Výsledkem je přirozeně vypadající výplň, o jejíž přítomnosti ví pouze sám lékař.

V případě rozsáhlejších ztrát tvrdých zubních tkání zejméne v postranním úseku chrupu přistupujeme
k nepřímým rekonstrukčním technikám, kdy zhotovujeme keramické onlaye a overlaye.